Kdo jsem?
Především člověk, který miluje život. Velkým bonusem je, že mohu dělat to, co zbožňuji, neboť je to nesmírné požehnání.
Jak to všechno začalo?
Už jako malá holka jsem chtěla být modelkou. Doma jsem trénovala nejrůznější postoje a chůzi. Jednoho dne mi doslova zaklepala příležitost na dveře. Dostala jsem možnost, abych absolvovala modelingový kurz, který obsahoval trénink chůze, líčení, pózování a výsledné fotografie.
Po přijetí na vysokou školu jsem se přestěhovala do Brna. Proč bylo Brno vždy mojí srdeční záležitostí? Možná právě proto, že s Brnem mám spojenou moji první příležitost jít módní přehlídku a poté nafotit reklamní fotografie do tehdy populárního časopisu Fashion. Následovala série nejrůznějších druhů focení a získávání nových kontaktů.
Po nějakém čase nastalo období útlumu, kdy jsem několik let (8) od focení upustila.
Podělím se s Vámi o to, co tomu předcházelo. V té době jsem měla práci na plný úvazek. Dálkově jsem k tomu studovala vysokou školu a každá volná chvilka se věnovala focení, které probíhalo na nejrůznějších místech České republiky. Jako mladinká jsem se dostala do společnosti nejrůznějších lidí, rozdílných povah a životních postojů. Zkušeností jsem neměla mnoho. Vnitřně jsem ale cítila, že tohle není ta pravá cesta, kterou bych chtěla jít. Největší odpor jsem pociťovala k těm, kteří zastávali názor, že si za peníze mohou koupit vše (včetně člověka). Jako mladinká dívka jsem to nemohla pochopit a kroutila jsem nad tím hlavou. Nesčetněkrát se mi v hlavě honila ta stejná myšlenka. Přece je to o přístupu a chování člověka. Když mu chybí slušné vychování, nač jsou mu peníze?
Tento příběh má pokračování. Časté stresy si vybírají vždy svoji daň. Po úrazu krku jsem zůstala rok úplně mimo a zažívala takové zdravotní stavy, které bych nikomu nepřála. Díky tomu, co se odehrálo jsem mohla na vlastní kůži pocítit, kdo jsou opravdoví přátelé a také poznat všechny, kteří si na ně jenom hráli.Tehdy to bylo doslova spadnutí z obláčku na tvrdou zem, které mi pomohlo otevřít oči.
Vše co se nám v životě děje, má svůj důvod.
Mnohdy jsem se nad tím zamýšlela a jsem vděčná, že osud vždy zasáhne v tu správnou chvíli.
Když je člověku náct, život teprve poznává a je svým způsobem poměrně naivní, neboť chybí velké množství životních zkušeností.
To, co je člověku souzené, před tím zkrátka neuteče. Nikdy neříkej nikdy, protože to všechno dopadne úplně jinak. S tím nemohu jinak než souhlasit.
Tak se stalo, že po osmi letech jsem se opět rozhodla vrátit k tomu, co zbožňuji. Tentokrát však bohatší o životní prožitky. Proto jsem se rozhodla to dělat jinak. Kde je vůle, tam je cesta.
Ano, je to fotomodeling. Začínala jsem opět znovu od nuly. Díky tomu, že jsem se rozhodla jít do toho naplno, přišlo mi do života nesčetně možností, díky kterým jsem získala mnoho zkušeností.
Jednalo se především o spolupráce s nejrůznějšími fotografy a vizážistkami, kde byl a je prostor pro nejrůznější kreativní projekty. Další prohloubení zkušeností šlo ruku v ruce s účastí na nejrůznějších fotografických workshopech v České republice, na Slovensku a pro zahraniční fotografy.
Vždy jsem se zajímala i o technické provedení fotografie, neboť jsem brala jako velké plus, když mohu poradit druhému člověku s něčím, co mu usnadní práci. Jedině sdílení zkušeností má smysl a točí se u toho krásná energie. Na některých workshopech byl lektorem pan Robert Vano. Právě možnost poslechnout si jeho přednášky mělo za následek hlubší proniknutí do světa, který mě vždy tak fascinoval. Na fotografických workshopech jsem poznala mnoho příjemných lidí a s některými z nich spolupracuji stále.
Díky castingovým agenturám, kde jsem registrovaná jsem měla možnost proniknout i ke komerčním zakázkám. Konkrétně mám na mysli focení nejrůznějších katalogů, reklam, produktů pro firmy.
Protože jsem člověk veselý a komunikativní, byla jsem jako hosteska součástí akcí nejrůznějšího charakteru. Děkuji za tuto zkušenost, kdy jsem poznala nové lidi a rozšířila si obzory.
Vše má svoji vzestupnost. Přeskočením jednotlivých kroků se nikam nedostaneme, neboť nás to hodí zase zpátky. Vždyť je to tak jednoduché. Miminku trvá nějakou chvíli, než vyroste, začne chodit a mluvit. Takhle je to úplně ve všem. Ať už v životě, nebo podnikání. Jedině trpělivost a pevná vůle plody přináší.
„Budoucnost patří těm, kdo věří svým krásným snům.“ – Eleanor Roosevelt
